Hrozí nám produkční mezera, aktuálně nemáme větší problém. Pokud jej nevyřešíme, hyperinflace si již brousí zuby.
Ekonomie se od přírodních věd výrazně odlišuje; v přírodních vědách je možné odhalit zákonitosti ve formě „Když A, pak B“ nebo „Pokud A stoupne o x procent, B se změní o y procent.“ Výsledkem je, že v přírodních vědách je v zásadě možné přijít s více či méně spolehlivými kvantitativními predikcemi. To je v ekonomii nemožné, protože v oblasti společenských věd, nebo jinak řečeno ve zkoumání lidské činnosti neexistují žádné kvantitativní zákonitosti ani behaviorální konstanty srovnatelné s těmi, které se vyskytují v přírodních vědách. Různí lidé – a dokonce stejní lidé – v různých okamžicích jejich života reagují odlišně na stejný vnější podnět.
Zároveň však existují neúprosné ekonomické zákony, jako je zákon nabídky a poptávky nebo zákon snižování mezního užitku. Tyto zákony upravují lidskou činnost a mohou být logicky odvozeny z nevyvratitelného postulátu, že „lidé jednají“. V tomto smyslu můžeme znát výsledek různých způsobů jednání kvalitativně, nikoli však kvantitativně. Vezměme si například případ, kdy centrální banka zvyšuje množství peněz v ekonomice.
Více peněz v rukou jednajícího člověka povede, za stejných okolností, ke snížení mezní užitečnosti dodatečně přijaté peněžní jednotky, což znamená, že další dodatečně spotřebovaná produkce z pohledu jednajícího získá mezní užitek. To zase vede jednajícího člověka k výměně své peněžní jednotky, kterou považuje za méně užitečnou, za předměty, či služby, které považuje za více užitečné. A jak se vyměňuje více peněz za zboží a služby, ceny (v penězích) za uvedené zboží a služby rostou. Tento ekonomický zákon se ve skutečném životě nepochybně vždy a všude projeví – dříve, nebo později.
Tuto relevanci však nemusí být vždy snadné odhalit, protože v reálném životě se zákon „snižování mezní užitečnosti peněz“ obvykle odvíjí za „zvláštních podmínek“. Například nárůst množství peněz může být doprovázen zvýšením poptávky po penězích (z jakéhokoli důvodu). V takovém případě nemusí být nárůst množství peněz doprovázen růstem cen zboží a služeb – protože nárůst poptávky po penězích, „zvláštní podmínka“, brání růstu cen zboží. Tyto by se byly bývaly zvýšily, kdyby nebylo zvýšení poptávky po penězích. To má důležité důsledky pro tvorbu prognóz inflace.
Graf 1 M1, M2

Zdroj: FRED
V reakci na aktuální situaci – globální pandemickou krizi – centrální banky chrlí stále větší množství peněz. V USA například Federální rezervní systém (Fed) monetizuje dluh v nebývale velkém měřítku. Nejenže silně roste měnová báze, ale také peněžní agregáty M1 a M2: v polovině května 2020 M1 meziročně vzrostla o 34,74 procenta, M2 meziročně o 23,12 procenta. Domnívám se, že takto masivní nárůst by měl vyvolat obavy z inflace… Ekonomové hlavního proudu však obavy z inflace odmítají s tím, že podle jejich soudu „rychlost peněz“ klesla, takže růst peněžní zásoby ceny nezvýší.
Mají na mysli tzv. Transakční rovnici: M * V = Y * P, kde M = peněžní zásoba, V = rychlost peněz, Y = produkce a P = cenová hladina. Rychlost peněz – frekvence, s jakou se peněžní jednotka používá k financování nominálního objemu transakcí – je: V = Y * P / M. Je zřejmé, že V klesá, když Y klesne a M stoupá, a pokud P zůstává konstantní, nebo klesá či stoupá méně než Y klesá a M stoupá. Důležitá otázka zní: Jaký je vztah mezi V a P? Například v USA byl pokles rychlosti M2 od roku 1994 doprovázen všeobecně rostoucími cenami. Totéž platí pro eurozónu. Klesající rychlost peněz nemusí nutně bránit růstu cen zboží!
Graf 2 GDP/M2

Zdroj FRED
Graf 3 Peněžní zásoba a cenový vývoj
Zdroj FRED
Graf 4 EZ metriky (GDP/M3, cenový vývoj)

Zdroj FRED, vlastní kalkulace
Vzhledem k „ekonomickému kolapsu“ způsobenému „uzamykáním“ a monetizačním schématům centrálních bank může být užitečné podívat se na jednoduchou hru čísel, aby se věci daly do perspektivy. Graf 2 zobrazuje reálný hrubý domácí produkt (HDP) klesající v roce 2020 o předpokládaných 10 procent oproti loňskému roku. V roce 2021 vzroste HDP, podle predikcí, O 80 procent ze své předchozí ztráty. Peněžní zásoba se v roce 2020 zvýší, řekněme o 25 procent. Graf 5 ukazuje odpovídající „peněžní převis“ definovaný jako HDP mínus peněžní zásoba. Převis měny by v roce 2020 výrazně vzrostl a v roce 2021 by se s poklesem ekonomiky zotavil, ale zůstal by na zvýšené úrovni.
Graf 5a Produkční mezera, růst měnové báze: impakt na inflaci

Graf 5b Kupní síla penez (reálná kupní síla ve zboží a službách)

Zdroj FRED, vlastní kalkulace
Pokud předpokládáme, že měnový převis je to, co řídí úroveň cen zboží (možná s časovým zpožděním), kupní síla peněz by klesala docela podstatně: v tomto scénáři by ztratila kolem 30 procent po pěti letech , což znamená roční nárůst cen o přibližně 6,5 procenta ročně – číslo, které, jak je třeba poznamenat, odkazuje na kombinovaný účinek rostoucích cen spotřebního zboží a rostoucích cen aktiv (jako jsou ceny akcií, dluhopisy a nemovitosti). Vzhledem k současným okolnostem se to jeví jako docela pozitivní scénář – protže a) další možností je deflace, nebo b) je třeba připravit se na něco horšího.
Jednoduchý příklad ukazuje, že hodně závisí na nárůstu množství peněz v poměru k poklesu produkce: Čím vyšší je tato „mezera“, tím vyšší je tlak na zvyšování cen a tím větší lze očekávat ztrátu kupní síly.
Rychlost peněz hraje samozřejmě důležitou roli. Přestože v současné době klesá (protože Y (výroba) klesla a M (peněžní zásoba) vzrostla a P (cenová hladina) zůstala relativně stabilní), otázka zní: Zůstane tak nízká a vynutí si cenový pokles? Nebo nebude dostatečně klesat, aby zabránila nafouknutí cen?
Na tyto otázky nelze odpovědět, a to při znalosti všech relevantních historických dat a dostupnosti všech myslitelných metod dostatečně přesvědčivě a spolehlivěí. Šance se však zdají být relativně vysoké, že poslední zvýšení množství peněz nakonec povede ke zvýšení cen peněz, čímž dojde k narušení kupní síly. Není pravděpodobné, že dodatečně vytvořená peněžní zásoba bude vyrovnána stejným nárůstem poptávky po penězích – jednoduše proto, že příjmy klesly a úrokové sazby jsou velmi nízké, a dokonce se můžou inflačně přizpůsobit i zápornému teritoriu, Díky tomu je držení peněz méně atraktivní.
Cílem politik centrálních bank je zabránit kolapsu finančního a ekonomického systému; tento cíl má prioritu. Inflace cen v důsledku zvyšování množství peněz je tedy považována za „přijatelné poškození kolaterálu“.
Nezávislý investiční výzkum: Jakékoliv informace, které by se mohly chápat jako investiční výzkum, nebyly připravené v souladu s právními požadavky určenými na podporu nezávislosti investičního výzkumu. Dále nepodléhají žádnému zákazu obchodování před rozšiřováním investičního výzkumu.
Žádné prohlášení/záruky: Žádná z informací obsažených v tomto dokumentu není určena k tomu, aby představovala jakoukoli nabídku (nebo vyžádání nabídky) na koupi nebo prodeji jakékoli měny, produktu nebo finančního nástroje, k uskutečnění jakékoliv investice nebo na účast v jakékoli konkrétní obchodní strategii. Tyto informace se vyrábějí pouze pro marketingové a/nebo informační účely s přidanou hodnotou a žádný člen skupiny Goldenburg neposkytuje žádná prohlášení ani záruky a nepřebírá žádnou odpovědnost za přesnost nebo úplnost zde poskytnutých informací. Při poskytování těchto informací ani poskytovatel obsahu ani žádný člen skupiny Goldenburg nezohlednil investiční cíle, zvláštní investiční cíle, finanční situaci a specifické potřeby a požadavky žádného příjemce a nic z toho není určeno jako doporučení pro žádného příjemce investovat nebo odprodat určitým způsobem. Žádný člen skupiny Goldenburg nepřebírá žádnou odpovědnost za příjemce, který utrpěl ztrátu z obchodování v souladu s vnímaným doporučením.
Varování před rizikem: Všechny investice představují rizika a mohou vést k ziskům i ztrátám. Zejména investice do produktů s pákovým efektem, jako například devizy, deriváty a komodity, mohou být velmi spekulativní a zisky a ztráty mohou prudce a rychle kolísat. Spekulativní obchodování není vhodné pro všechny investory a všichni příjemci by měli pečlivě zvážit svou finanční situaci a poradit se s finančním poradcem (poradci), aby porozuměli souvisejícím rizikům a zajistily vhodnost jejich situace před uskutečněním jakékoliv investice, odprodeje nebo vstupu do jakékoli transakce. Jakákoliv zmínka o jakýchkoli rizicích nemusí být a neměla by se považovat za komplexní zveřejnění nebo popis těchto rizik. Jakékoliv vyjádření názoru je pro autora osobní a nemusí nutně odrážet názor kteréhokoli člena skupiny Goldenburg a všechny vyjádření názoru se mohou změnit bez předchozího upozornění (ani před, ani následně).
Minulá výkonnost není indikace: Tato webová stránka může odkazovat na předchozí výsledky. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem výkonnosti v budoucnu. Údaje o předchozí výkonnosti zobrazené na této webové stránce se nemusí v budoucnu nevyhnutelně opakovat. Nepředkládá žádné prohlášení, že jakákoliv investice bude nebo nebude schopna dosáhnout zisky nebo ztráty podobné těm, které se dosáhly v minulosti, nebo že se zabrání významným ztrátám.
Výhledy dopředu: Tam, kde se na této webové stránce nacházejí prohlášení, která nejsou historickými fakty, taková prohlášení by mohly být údaje získané v důsledku simulované výkonnosti v minulosti nebo budoucích výsledků na základě současných očekávání, odhadů, prognóz, názorů a přesvědčení členů skupiny Goldenburg. Taková prohlášení zahrnují známá a neznámá rizika, nejistoty a jiné faktory a nesmí se na ně klást nepřiměřená důvěra. Kromě toho může tato webová stránka obsahovat "výhledová prohlášení". Skutečné události nebo výsledky nebo skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od skutečností nebo výsledků uvedených v takových výhledových prohlášeních. Žádné ze stanovisek, které by mohly být odvozeny z obsahu této webové stránky, není určeno k spoléhání se jako na radu nebo doporučení jakéhokoli opatření. Jsou určeny pouze jako artikulace osobních úvah a spekulací fakticky.
Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 82.74% účtů retailových investorů došlo, při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele, ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků. Obchodování s pákovými produkty, jako jsou CFD a FX, zahrnuje podstatné riziko ztráty a nemusí být vhodné pro všechny investory. Obchodování s takovými produkty je riskantní a může způsobit ztrátu celého investovaného kapitálu. Pročtěte si prosím Upozornění na rizika
CFDs are complex instruments and come with a high risk of losing money rapidly due to leverage. 82.74% of retail investor accounts lose money when trading CFDs with this provider. You should consider whether you understand how CFDs work and whether you can afford to take the high risk of losing your money.